Overview

Konečná spotřeba energie mezi lety 2000 a 2022 mírně vzrostla. V roce 2022 dosáhla konečná spotřeba energie 24,5 Mtoe (za normálního klimatu), což je o 0,5 Mtoe více než v roce 2000. Úspory energie a strukturální změny nebyly schopny plně kompenzovat růst spotřeby energie způsobený aktivitou a dalšími faktory. Zatímco spotřeba energie v průmyslu výrazně klesla (o 26 %) a ve službách (o 17 %), vzrostla v domácnostech (o 12 %) a v dopravě (o 65 %).

Obrázek 1: Konečná spotřeba energie po sektorech (s klimatickou korekcí)

Source: ODYSSEE

Energetická účinnost konečné spotřeby, měřená pomocí indexu ODEX, se v letech 2000 až 2022 zlepšila v průměru o 1,5 % ročně (celkem o 28 %). Největší zlepšení energetické účinnosti bylo dosaženo v průmyslovém sektoru (2,8 % ročně), následovaném službami (1,4 % ročně) a domácnostmi (1,1 % ročně). Sektor dopravy zaznamenal pouze nepatrný pokles indexu ODEX, který mezi lety 2000 a 2022 klesl o 2 %.

Obrázek 2: Technický index energetické účinnosti

Source: ODYSSEE

Celkové úspory energie dosáhly v období 2000 až 2022 hodnoty 7,8 Mtoe, přičemž většina z nich byla dosažena v průmyslu (5 Mtoe, tj. 64 % celkových úspor). Další úspory byly následující: 1,7 Mtoe v domácnostech, 0,9 Mtoe ve službách a pouze 0,1 Mtoe v dopravě. V posledních dvou letech lze pozorovat zvýšený růst úspor energie, což lze pravděpodobně přičíst především zvýšení cen energie a cen povolenek na emise CO2.

Obrázek 3: Úspory energie po sektorech

Source: ODYSSEE

Celková dodávka energie vzrostla v období 2000–2022 o 0,4 Mtoe (+1 %). Pouze ostaní transformační procesy, konkrétně centrální vytápění, vykázaly pokles spotřeby energie (o 1,4 Mtoe). Ve všech ostatních sektorech lze pozorovat nárůst spotřeby energie: o 0,5 Mtoe v konečné spotřebě, o 0,8 Mtoe v sektoru výroby elektřiny a o 0,6 Mtoe v neenergetickém využití paliv.

Obrázek 4: Hlavní faktory ovlivňující změny v celkové spotřebě energie

Source: ODYSSEE

Konečná spotřeba energie vzrostla v období 2000–2022 o 0,5 Mtoe. Nárůst konečné spotřeby energie způsobený zvýšením aktivity (+10,6 Mtoe) převážil nad všemi ostatními faktory. Úspory energie dosáhly 7,8 Mtoe, strukturální změny vedly ke snížení spotřeby o 1,2 Mtoe a ostatní faktory přispěly ke snížení o 1 Mtoe; vliv změny klimatu byl zanedbatelný (-0,1 Mtoe).

Obrázek 5: Hlavní faktory ovlivňující změny v konečné spotřebě energie

Source: ODYSSEE

Podle poslední aktualizace NECP by se požadovaná spotřeba energie u konečného uživatele měla snížit z 25,4 Mtoe (poslední údaje z roku 2021) na 20,2 Mtoe v roce 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout cíle alternativními opatřeními. Nejdůležitější jsou dvě opatření - Program Nová zelená úsporám 2021+ s předpokládanou celkovou kumulativní úsporou energie 2,04 Mtoe v období 2021 - 2027, který se zaměřuje na úspory energie v obytných budovách a Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021- 2027 v sektoru průmyslu s očekávanými celkovými kumulativními úsporami energie 0,21 Mtoe v období 2021 - 2027. Velká očekávání souvisí se zavedením Modernizačního fondu, který by mohl přinést celkové kumulativní úspory energie ve výši 0,7 Mtoe v průmyslu a 0,4 Mtoe ve službách a veřejném sektoru. Typickým průřezovým opatřením je Státní program na podporu úspor energie 2022+ (EFEKT 3), který se zaměřuje na neinvestiční dotace.

Tabulka 1: Příklady průřezových opatření

MeasuresNECP measuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Dobrovolné dohody pro zlepšení energetické účinnostiYesDobrovolné dohody pro zlepšení energetické účinnosti jsou alternativním politickým opatřením založeným na dobrovolné dohodě mezi státem a zúčastněnými stranami za účelem realizace aktivit koncových uživatelů zaměřených na snížení konečné spotřeby energie. Opatření je zaměřeno na domácnosti, průmysl, služby a veřejný sektor.23.21 TJLink
Dobrovolné dohody o energetické účinnosti s podnikyNoDobrovolné dohody o opatřeních na zlepšení energetické účinnosti a podávání zpráv mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a jednotlivými podniky.3.40 TJLink
Státní program na podporu úspor energie 2022+ (EFEKT 3)YesStátní program na podporu úspor energie (EFEKT 3 / EFEKT 2022+) se zaměřuje na investiční i neinvestiční podporu opatření na zlepšení energetické účinnosti.2.93 TJLink
Source: MURE

Buildings

Spotřeba energie v budovách se v období 2000–2022 pohybovala kolem 10 Mtoe, avšak struktura spotřeby se změnila. Podíl obytných budov vzrostl z 65 % v roce 2000 na 71 % v roce 2022. To znamená, že spotřeba v obytných budovách vzrostla ze 6,7 Mtoe na 7,4 Mtoe, tedy o 12 %. Spotřeba v budovách služeb klesla z 3,6 Mtoe na 3 Mtoe, tedy o 17 %.

Obrázek 6: Konečná spotřeba energie v budovách (s klimatickými korekcemi)

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie na vytápění vzrostla v období 2000–2022 o 19 % i přes rozsáhlé vlny zateplování budov a její podíl na celkové spotřebě energie domácností se zvýšil z 67 % na 72 %. Spotřeba energie na vaření klesla o 12 % a na osvětlení o 7 %, zatímco spotřeba elektrických spotřebičů vzrostla o 8 %.

Obrázek 7: Spotřeba energie podle konečného užití v domácnostech (s klimatickými korekcemi)

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie na vytápění na m² klesla v období 2000–2022 o 10 %, avšak v posledních 15 letech stagnovala.

Obrázek 8: Spotřeba energie na vytápění domácností na m² (s klimatickými korekcemi)

Source: ODYSSEE; ambient heat included.

Spotřeba energie na ohřev vody na jednu domácnost klesla v období 2000–2022 o 25 %. Spotřeba energie na jednu domácnost na vaření, elektrické spotřebiče a osvětlení klesla ve stejném období o 15 % a 10 %.

Obrázek 9: Spotřeba energie na domácnost podle koncového užití (kromě vytápění)

Source: ODYSSEE

Spotřeba elektřiny na jednu domácnost byla v období 2000–2022 stabilní. Podíly jednotlivých koncových užití energie se změnily pouze mírně. Podíl tepelného využití vzrostl o 3 procentní body, z 56 % na 59 %, podíl elektrických spotřebičů klesl o 2 procentní body, z 37 % na 35 %, a osvětlení o 1 procentní bod, ze 7 % na 6 %. Podíl klimatizace vzrostl z 0 % na 1 %.

Obrázek 10: Spotřeba elektřiny na domácnost podle konečného užití (s klimatickými korekcemi)

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie domácností vzrostla o 1,72 Mtoe, z 5,44 Mtoe v roce 2000 na 7,16 Mtoe v roce 2022. I když došlo k úsporám energie ve výši 1,7 Mtoe, ty byly převáženy větším počtem domácností (+1,11 Mtoe), většími domy (+0,97 Mtoe), větším počtem spotřebičů (+0,28 Mtoe) a dalšími faktory (chování) (+0,12 Mtoe). Klimatické rozdíly mezi těmito dvěma roky byly zanedbatelné (-0,06 Mtoe).

Obrázek 11: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie v domácnostech

Source: ODYSSEE; ambient heat included.

Spotřeba energie na vytápění domácností vzrostla o 0,21 Mtoe, z 4,23 Mtoe na 4,02 Mtoe mezi lety 2000 a 2022. Energetické úspory ve výši 1,08 Mtoe byly více než kompenzovány nárůstem spotřeby způsobeným růstem počtu domácností („aktivita“) (+0,75 Mtoe), většími domy (+0,65 Mtoe), rozšířením centrálního vytápění (+0,16 Mtoe) a dalšími faktory (+0,37 Mtoe).

Obrázek 12: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie na vytápění domácností

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb klesala od roku 2000 o 1,1 % ročně. Po stagnaci v letech 2014 až 2019 výrazně poklesla v posledních třech letech. Spotřeba elektřiny na zaměstnance během stejného období vzrostla o 0,4 % ročně v důsledku rozšiřování elektrických spotřebičů v kancelářích.

Obrázek 13: Spotřeba energie a elektřiny na zaměstnance ve službách (s klimatickými korekcemi)

Source: ODYSSEE

Hlavním opatřením pro stavebnictví je Program Nová zelená úsporám 2021+, který se zaměřuje na rodinné domy a bytové domy. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 se mimo jiné zaměřuje na zlepšování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru a Operační program Životní prostředí 2021-2027 má prioritní osu podporující zlepšování energetické náročnosti ve veřejných budovách. Dodatečná podpora veřejných budov a podnikatelského sektoru v hl. m. Praze (Praha je vyloučena z většiny operačních programů) je poskytována z Modernizačního fondu.

Tabulka 2: Příklady politik a opatření zavedených v sektoru budov

MeasuresNECP measuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Program Nová zelená úsporám 2021+YesProgram Nová zelená úsporám 2021+ se zaměřuje na investiční podporu zlepšení energetické účinnosti rodinných a bytových domů. Podporována je částečná i komplexní renovace obytných budov.14.27 TJLink
Prohibition of solid fuel boilers of 1st and 2nd classYesToto regulační opatření stanovuje minimální standardy pro provoz stacionárních spalovacích zdrojů energie, které přesahují požadavky práva EU.8.00 TJLink
Informační kampaň na zvýšení povědomí o energetické účinnostiYesOpatření, spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu, má za cíl zvýšit povědomí o energetické účinnosti s cílem změnit chování spotřebitelů energie a snížit spotřebu energie.3.33 TJLink
Source: MURE

Transport

Silniční doprava spotřebovává 97 % energie v dopravním sektoru. Osobní automobily se podílejí 61 % na spotřebě tohoto sektoru (56 % v roce 2000) a silniční nákladní doprava 35 % (26 % v roce 2000). Autobusová doprava představuje 5,7 % a železniční doprava 3,1 %. Domácí letecká a vodní doprava jsou zanedbatelné (kolem 0,1 %).

Obrázek 14: Spotřeba energie v dopravě podle dopravního módu

Source: ODYSSEE

V osobní dopravě pozorujeme nepříznivý trend přechodu z veřejné dopravy na automobily. Podíl automobilové dopravy vzrostl z 67 % na 77 % mezi lety 2000 a 2022.

Obrázek 15: Podíl jednotlivých módů vnitrostátní osobní dopravy

Source: ODYSSEE

Podobný nepříznivý trend lze pozorovat i v přechodu z železniční dopravy na nákladní automobily v nákladní dopravě. Podíl silniční nákladní dopravy vzrostl z 62 % na 78 % mezi lety 2000 a 2022.

Obrázek 16: Podíl jednotlivých módů vnitrostátní nákladní dopravy

Source: ODYSSEE

Kolem roku 2010 vrcholila spotřeba energie automobilů na osobokilometr. Počet automobilů rostl velmi rychle a tento růst byl z velké části pokryt staršími ojetými automobily s vysokou specifickou spotřebou. Podíl nových nebo alespoň novějších ojetých automobilů začal růst přibližně od roku 2010, což vedlo ke snížení spotřeby energie na osobokilometr (-1,7 % ročně).

Obrázek 17: Spotřeba energie automobilů na osobokilometr

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie v dopravě vzrostla v období 2000–2022 o 65 % (+2,74 Mtoe). Tento trend je způsoben rozvojem dopravní aktivity (+1,96 Mtoe – více osobokilometrů a tunokilometrů), nepříznivou změnou dopravních módů (+0,51 Mtoe – přechod z železniční dopravy na silniční dopravu) a dalšími faktory (nižší využití kapacity) (+0,38 Mtoe). Energetické úspory dosáhly pouze 0,11 Mtoe.

Obrázek 18: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie v dopravě

Source: ODYSSEE

Existují dva nové programy na podporu energetické účinnosti dopravy. Integrovaný regionální operační program podporuje nákupy vozidel na alternativní pohony. Modernizační fond podporuje modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru a veřejné dopravě. Podpora veřejné dopravy je důležitá, protože v posledních letech došlo v ČR k přechodu z veřejné dopravy na silniční.

Tabulka 3: Příklady politik a opatření zavedených v dopravním sektoru

MeasuresNECP measuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Modernizační fond 2021-2030 (část doprava)YesModernizační fond v České republice se zaměřuje na investiční podporu ke zlepšení energetické účinnosti nebytových veřejných a státních budov, podnikatelských budov, technologických a výrobních procesů v průmyslu, zařízení na výrobu energie a energetické účinnosti v dopravě.3.08 TJLink
Integrovaný regionální operační program 2021–2027 - SC 2.1 Udržitelná multimodální městská mobilitaYesInvestiční podpora na pořízení vozidel veřejné dopravy s alternativním pohonem.1.92 TJLink
Podpora ekologické jízdy automobilů (ecodrivingu)YesOpatření si klade za cíl podporovat energeticky úspornou jízdu prostřednictvím finanční podpory pro organizaci vzdělávacích aktivit v oblasti energeticky úsporného řízení.0.20 TJLink
Source: MURE

Industry

Průmyslový sektor vykazuje nejrychlejší pokles spotřeby energie. Jeho konečná spotřeba energie klesala rychlým tempem o 1,4 % ročně. Největší snížení bylo zaznamenáno v ocelářském průmyslu (-1,09 Mtoe), v ostatních odvětvích (-0,92 Mtoe) a v chemickém průmyslu (-0,49 Mtoe).

Obrázek 19: Konečná spotřeba energie v průmyslu podle odvětví

Source: ODYSSEE

Ocelářský průmysl vykazuje klesající trend specifické spotřeby energie (-20 % nebo -1 % ročně v období 2000–2022). Poměrně opačný trend byl zaznamenán u specifické spotřeby energie při výrobě papíru a celulózy, která ve stejném období vzrostla o 6 %, přičemž byly pozorovány značné výkyvy.

Obrázek 20: Specifická spotřeba energie u energeticky náročných produktů (toe/t)

Source: ODYSSEE

Průmysl dosáhl v období 2000–2022 významných energetických úspor (5,03 Mtoe) a prošel rozsáhlými strukturálními změnami směrem k méně energeticky náročným odvětvím, což snížilo spotřebu o dalších 1,75 Mtoe. Zvýšená průmyslová aktivita vedla k vyšší spotřebě energie o 4,66 Mtoe. Protože úspory a strukturální změny převážily nad růstem spotřeby způsobeným aktivitou, celková spotřeba energie v průmyslu klesla o 2,34 Mtoe.

Obrázek 21: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie v průmyslu

Source: ODYSSEE

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost zůstává jedním z důležitých opatření i v období 2021 - 2027. Nabízí podporu energetické účinnosti v průmyslu prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a nízkoúročené úvěry). Očekávané celkové kumulativní úspory jsou 8,8 Mtoe. Největším zdrojem dotací v průmyslu se však stal Fond modernizace s očekávanou úsporou 29,5 Mtoe.

Tabulka 4: Příklady politik a opatření zavedených v průmyslovém sektoru

MeasuresNECP measuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Modernizační fond 2021–2030 (část průmysl)YesModernizační fond v České republice se zaměřuje na investiční podporu ke zlepšení energetické účinnosti nebytových veřejných a státních budov, podnikatelských budov, technologických a výrobních procesů v průmyslu, zařízení na výrobu energie a na zlepšení energetické účinnosti v dopravě.5.90 TJLink
Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 - SC 4.1 Opatření na zvýšení energetické účinnosti (část průmysl)YesFinanční mechanismus ERDF poskytující investiční podporu ke zvýšení energetické účinnosti technologických a výrobních procesů v průmyslu a ke zlepšení energetické účinnosti budov určených pro podnikání. Řídicím orgánem Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost je Ministerstvo průmyslu a obchodu.1.47 TJLink
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 (část průmysl)YesPředchůdce Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost s obdobným zaměřením.0.96 TJLink
Source: MURE
Back to Top