Overview
Konečná spotřeba energie mezi lety 2000 a 2022 mírně vzrostla. V roce 2022 dosáhla konečná spotřeba energie 24,5 Mtoe (za normálního klimatu), což je o 0,5 Mtoe více než v roce 2000. Úspory energie a strukturální změny nebyly schopny plně kompenzovat růst spotřeby energie způsobený aktivitou a dalšími faktory. Zatímco spotřeba energie v průmyslu výrazně klesla (o 26 %) a ve službách (o 17 %), vzrostla v domácnostech (o 12 %) a v dopravě (o 65 %).
Obrázek 1: Konečná spotřeba energie po sektorech (s klimatickou korekcí)
Source: ODYSSEEEnergetická účinnost konečné spotřeby, měřená pomocí indexu ODEX, se v letech 2000 až 2022 zlepšila v průměru o 1,5 % ročně (celkem o 28 %). Největší zlepšení energetické účinnosti bylo dosaženo v průmyslovém sektoru (2,8 % ročně), následovaném službami (1,4 % ročně) a domácnostmi (1,1 % ročně). Sektor dopravy zaznamenal pouze nepatrný pokles indexu ODEX, který mezi lety 2000 a 2022 klesl o 2 %.
Obrázek 2: Technický index energetické účinnosti
Source: ODYSSEECelkové úspory energie dosáhly v období 2000 až 2022 hodnoty 7,8 Mtoe, přičemž většina z nich byla dosažena v průmyslu (5 Mtoe, tj. 64 % celkových úspor). Další úspory byly následující: 1,7 Mtoe v domácnostech, 0,9 Mtoe ve službách a pouze 0,1 Mtoe v dopravě. V posledních dvou letech lze pozorovat zvýšený růst úspor energie, což lze pravděpodobně přičíst především zvýšení cen energie a cen povolenek na emise CO2.
Obrázek 3: Úspory energie po sektorech
Source: ODYSSEECelková dodávka energie vzrostla v období 2000–2022 o 0,4 Mtoe (+1 %). Pouze ostaní transformační procesy, konkrétně centrální vytápění, vykázaly pokles spotřeby energie (o 1,4 Mtoe). Ve všech ostatních sektorech lze pozorovat nárůst spotřeby energie: o 0,5 Mtoe v konečné spotřebě, o 0,8 Mtoe v sektoru výroby elektřiny a o 0,6 Mtoe v neenergetickém využití paliv.
Obrázek 4: Hlavní faktory ovlivňující změny v celkové spotřebě energie
Source: ODYSSEEKonečná spotřeba energie vzrostla v období 2000–2022 o 0,5 Mtoe. Nárůst konečné spotřeby energie způsobený zvýšením aktivity (+10,6 Mtoe) převážil nad všemi ostatními faktory. Úspory energie dosáhly 7,8 Mtoe, strukturální změny vedly ke snížení spotřeby o 1,2 Mtoe a ostatní faktory přispěly ke snížení o 1 Mtoe; vliv změny klimatu byl zanedbatelný (-0,1 Mtoe).
Obrázek 5: Hlavní faktory ovlivňující změny v konečné spotřebě energie
Source: ODYSSEEPodle poslední aktualizace NECP by se požadovaná spotřeba energie u konečného uživatele měla snížit z 25,4 Mtoe (poslední údaje z roku 2021) na 20,2 Mtoe v roce 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout cíle alternativními opatřeními. Nejdůležitější jsou dvě opatření - Program Nová zelená úsporám 2021+ s předpokládanou celkovou kumulativní úsporou energie 2,04 Mtoe v období 2021 - 2027, který se zaměřuje na úspory energie v obytných budovách a Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021- 2027 v sektoru průmyslu s očekávanými celkovými kumulativními úsporami energie 0,21 Mtoe v období 2021 - 2027. Velká očekávání souvisí se zavedením Modernizačního fondu, který by mohl přinést celkové kumulativní úspory energie ve výši 0,7 Mtoe v průmyslu a 0,4 Mtoe ve službách a veřejném sektoru. Typickým průřezovým opatřením je Státní program na podporu úspor energie 2022+ (EFEKT 3), který se zaměřuje na neinvestiční dotace.
Tabulka 1: Příklady průřezových opatření
Measures | NECP measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|---|
Dobrovolné dohody pro zlepšení energetické účinnosti | Yes | Dobrovolné dohody pro zlepšení energetické účinnosti jsou alternativním politickým opatřením založeným na dobrovolné dohodě mezi státem a zúčastněnými stranami za účelem realizace aktivit koncových uživatelů zaměřených na snížení konečné spotřeby energie. Opatření je zaměřeno na domácnosti, průmysl, služby a veřejný sektor. | 23.21 TJ | Link |
Dobrovolné dohody o energetické účinnosti s podniky | No | Dobrovolné dohody o opatřeních na zlepšení energetické účinnosti a podávání zpráv mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a jednotlivými podniky. | 3.40 TJ | Link |
Státní program na podporu úspor energie 2022+ (EFEKT 3) | Yes | Státní program na podporu úspor energie (EFEKT 3 / EFEKT 2022+) se zaměřuje na investiční i neinvestiční podporu opatření na zlepšení energetické účinnosti. | 2.93 TJ | Link |
Buildings
Spotřeba energie v budovách se v období 2000–2022 pohybovala kolem 10 Mtoe, avšak struktura spotřeby se změnila. Podíl obytných budov vzrostl z 65 % v roce 2000 na 71 % v roce 2022. To znamená, že spotřeba v obytných budovách vzrostla ze 6,7 Mtoe na 7,4 Mtoe, tedy o 12 %. Spotřeba v budovách služeb klesla z 3,6 Mtoe na 3 Mtoe, tedy o 17 %.
Obrázek 6: Konečná spotřeba energie v budovách (s klimatickými korekcemi)
Source: ODYSSEESpotřeba energie na vytápění vzrostla v období 2000–2022 o 19 % i přes rozsáhlé vlny zateplování budov a její podíl na celkové spotřebě energie domácností se zvýšil z 67 % na 72 %. Spotřeba energie na vaření klesla o 12 % a na osvětlení o 7 %, zatímco spotřeba elektrických spotřebičů vzrostla o 8 %.
Obrázek 7: Spotřeba energie podle konečného užití v domácnostech (s klimatickými korekcemi)
Source: ODYSSEESpotřeba energie na vytápění na m² klesla v období 2000–2022 o 10 %, avšak v posledních 15 letech stagnovala.
Obrázek 8: Spotřeba energie na vytápění domácností na m² (s klimatickými korekcemi)
Source: ODYSSEE; ambient heat included.Spotřeba energie na ohřev vody na jednu domácnost klesla v období 2000–2022 o 25 %. Spotřeba energie na jednu domácnost na vaření, elektrické spotřebiče a osvětlení klesla ve stejném období o 15 % a 10 %.
Obrázek 9: Spotřeba energie na domácnost podle koncového užití (kromě vytápění)
Source: ODYSSEESpotřeba elektřiny na jednu domácnost byla v období 2000–2022 stabilní. Podíly jednotlivých koncových užití energie se změnily pouze mírně. Podíl tepelného využití vzrostl o 3 procentní body, z 56 % na 59 %, podíl elektrických spotřebičů klesl o 2 procentní body, z 37 % na 35 %, a osvětlení o 1 procentní bod, ze 7 % na 6 %. Podíl klimatizace vzrostl z 0 % na 1 %.
Obrázek 10: Spotřeba elektřiny na domácnost podle konečného užití (s klimatickými korekcemi)
Source: ODYSSEESpotřeba energie domácností vzrostla o 1,72 Mtoe, z 5,44 Mtoe v roce 2000 na 7,16 Mtoe v roce 2022. I když došlo k úsporám energie ve výši 1,7 Mtoe, ty byly převáženy větším počtem domácností (+1,11 Mtoe), většími domy (+0,97 Mtoe), větším počtem spotřebičů (+0,28 Mtoe) a dalšími faktory (chování) (+0,12 Mtoe). Klimatické rozdíly mezi těmito dvěma roky byly zanedbatelné (-0,06 Mtoe).
Obrázek 11: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie v domácnostech
Source: ODYSSEE; ambient heat included.Spotřeba energie na vytápění domácností vzrostla o 0,21 Mtoe, z 4,23 Mtoe na 4,02 Mtoe mezi lety 2000 a 2022. Energetické úspory ve výši 1,08 Mtoe byly více než kompenzovány nárůstem spotřeby způsobeným růstem počtu domácností („aktivita“) (+0,75 Mtoe), většími domy (+0,65 Mtoe), rozšířením centrálního vytápění (+0,16 Mtoe) a dalšími faktory (+0,37 Mtoe).
Obrázek 12: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie na vytápění domácností
Source: ODYSSEESpotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb klesala od roku 2000 o 1,1 % ročně. Po stagnaci v letech 2014 až 2019 výrazně poklesla v posledních třech letech. Spotřeba elektřiny na zaměstnance během stejného období vzrostla o 0,4 % ročně v důsledku rozšiřování elektrických spotřebičů v kancelářích.
Obrázek 13: Spotřeba energie a elektřiny na zaměstnance ve službách (s klimatickými korekcemi)
Source: ODYSSEEHlavním opatřením pro stavebnictví je Program Nová zelená úsporám 2021+, který se zaměřuje na rodinné domy a bytové domy. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 se mimo jiné zaměřuje na zlepšování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru a Operační program Životní prostředí 2021-2027 má prioritní osu podporující zlepšování energetické náročnosti ve veřejných budovách. Dodatečná podpora veřejných budov a podnikatelského sektoru v hl. m. Praze (Praha je vyloučena z většiny operačních programů) je poskytována z Modernizačního fondu.
Tabulka 2: Příklady politik a opatření zavedených v sektoru budov
Measures | NECP measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|---|
Program Nová zelená úsporám 2021+ | Yes | Program Nová zelená úsporám 2021+ se zaměřuje na investiční podporu zlepšení energetické účinnosti rodinných a bytových domů. Podporována je částečná i komplexní renovace obytných budov. | 14.27 TJ | Link |
Prohibition of solid fuel boilers of 1st and 2nd class | Yes | Toto regulační opatření stanovuje minimální standardy pro provoz stacionárních spalovacích zdrojů energie, které přesahují požadavky práva EU. | 8.00 TJ | Link |
Informační kampaň na zvýšení povědomí o energetické účinnosti | Yes | Opatření, spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu, má za cíl zvýšit povědomí o energetické účinnosti s cílem změnit chování spotřebitelů energie a snížit spotřebu energie. | 3.33 TJ | Link |
Transport
Silniční doprava spotřebovává 97 % energie v dopravním sektoru. Osobní automobily se podílejí 61 % na spotřebě tohoto sektoru (56 % v roce 2000) a silniční nákladní doprava 35 % (26 % v roce 2000). Autobusová doprava představuje 5,7 % a železniční doprava 3,1 %. Domácí letecká a vodní doprava jsou zanedbatelné (kolem 0,1 %).
Obrázek 14: Spotřeba energie v dopravě podle dopravního módu
Source: ODYSSEEV osobní dopravě pozorujeme nepříznivý trend přechodu z veřejné dopravy na automobily. Podíl automobilové dopravy vzrostl z 67 % na 77 % mezi lety 2000 a 2022.
Obrázek 15: Podíl jednotlivých módů vnitrostátní osobní dopravy
Source: ODYSSEEPodobný nepříznivý trend lze pozorovat i v přechodu z železniční dopravy na nákladní automobily v nákladní dopravě. Podíl silniční nákladní dopravy vzrostl z 62 % na 78 % mezi lety 2000 a 2022.
Obrázek 16: Podíl jednotlivých módů vnitrostátní nákladní dopravy
Source: ODYSSEEKolem roku 2010 vrcholila spotřeba energie automobilů na osobokilometr. Počet automobilů rostl velmi rychle a tento růst byl z velké části pokryt staršími ojetými automobily s vysokou specifickou spotřebou. Podíl nových nebo alespoň novějších ojetých automobilů začal růst přibližně od roku 2010, což vedlo ke snížení spotřeby energie na osobokilometr (-1,7 % ročně).
Obrázek 17: Spotřeba energie automobilů na osobokilometr
Source: ODYSSEESpotřeba energie v dopravě vzrostla v období 2000–2022 o 65 % (+2,74 Mtoe). Tento trend je způsoben rozvojem dopravní aktivity (+1,96 Mtoe – více osobokilometrů a tunokilometrů), nepříznivou změnou dopravních módů (+0,51 Mtoe – přechod z železniční dopravy na silniční dopravu) a dalšími faktory (nižší využití kapacity) (+0,38 Mtoe). Energetické úspory dosáhly pouze 0,11 Mtoe.
Obrázek 18: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie v dopravě
Source: ODYSSEEExistují dva nové programy na podporu energetické účinnosti dopravy. Integrovaný regionální operační program podporuje nákupy vozidel na alternativní pohony. Modernizační fond podporuje modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru a veřejné dopravě. Podpora veřejné dopravy je důležitá, protože v posledních letech došlo v ČR k přechodu z veřejné dopravy na silniční.
Tabulka 3: Příklady politik a opatření zavedených v dopravním sektoru
Measures | NECP measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|---|
Modernizační fond 2021-2030 (část doprava) | Yes | Modernizační fond v České republice se zaměřuje na investiční podporu ke zlepšení energetické účinnosti nebytových veřejných a státních budov, podnikatelských budov, technologických a výrobních procesů v průmyslu, zařízení na výrobu energie a energetické účinnosti v dopravě. | 3.08 TJ | Link |
Integrovaný regionální operační program 2021–2027 - SC 2.1 Udržitelná multimodální městská mobilita | Yes | Investiční podpora na pořízení vozidel veřejné dopravy s alternativním pohonem. | 1.92 TJ | Link |
Podpora ekologické jízdy automobilů (ecodrivingu) | Yes | Opatření si klade za cíl podporovat energeticky úspornou jízdu prostřednictvím finanční podpory pro organizaci vzdělávacích aktivit v oblasti energeticky úsporného řízení. | 0.20 TJ | Link |
Industry
Průmyslový sektor vykazuje nejrychlejší pokles spotřeby energie. Jeho konečná spotřeba energie klesala rychlým tempem o 1,4 % ročně. Největší snížení bylo zaznamenáno v ocelářském průmyslu (-1,09 Mtoe), v ostatních odvětvích (-0,92 Mtoe) a v chemickém průmyslu (-0,49 Mtoe).
Obrázek 19: Konečná spotřeba energie v průmyslu podle odvětví
Source: ODYSSEEOcelářský průmysl vykazuje klesající trend specifické spotřeby energie (-20 % nebo -1 % ročně v období 2000–2022). Poměrně opačný trend byl zaznamenán u specifické spotřeby energie při výrobě papíru a celulózy, která ve stejném období vzrostla o 6 %, přičemž byly pozorovány značné výkyvy.
Obrázek 20: Specifická spotřeba energie u energeticky náročných produktů (toe/t)
Source: ODYSSEEPrůmysl dosáhl v období 2000–2022 významných energetických úspor (5,03 Mtoe) a prošel rozsáhlými strukturálními změnami směrem k méně energeticky náročným odvětvím, což snížilo spotřebu o dalších 1,75 Mtoe. Zvýšená průmyslová aktivita vedla k vyšší spotřebě energie o 4,66 Mtoe. Protože úspory a strukturální změny převážily nad růstem spotřeby způsobeným aktivitou, celková spotřeba energie v průmyslu klesla o 2,34 Mtoe.
Obrázek 21: Hlavní faktory ovlivňující změny ve spotřebě energie v průmyslu
Source: ODYSSEEOperační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost zůstává jedním z důležitých opatření i v období 2021 - 2027. Nabízí podporu energetické účinnosti v průmyslu prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a nízkoúročené úvěry). Očekávané celkové kumulativní úspory jsou 8,8 Mtoe. Největším zdrojem dotací v průmyslu se však stal Fond modernizace s očekávanou úsporou 29,5 Mtoe.
Tabulka 4: Příklady politik a opatření zavedených v průmyslovém sektoru
Measures | NECP measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|---|
Modernizační fond 2021–2030 (část průmysl) | Yes | Modernizační fond v České republice se zaměřuje na investiční podporu ke zlepšení energetické účinnosti nebytových veřejných a státních budov, podnikatelských budov, technologických a výrobních procesů v průmyslu, zařízení na výrobu energie a na zlepšení energetické účinnosti v dopravě. | 5.90 TJ | Link |
Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 - SC 4.1 Opatření na zvýšení energetické účinnosti (část průmysl) | Yes | Finanční mechanismus ERDF poskytující investiční podporu ke zvýšení energetické účinnosti technologických a výrobních procesů v průmyslu a ke zlepšení energetické účinnosti budov určených pro podnikání. Řídicím orgánem Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost je Ministerstvo průmyslu a obchodu. | 1.47 TJ | Link |
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 (část průmysl) | Yes | Předchůdce Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost s obdobným zaměřením. | 0.96 TJ | Link |